Pro zákazníky, kteří se zúčastní našich školení, máme připraven portál, na kterém mají dostupné podpůrné dokumenty a informace k probíranému tématu. I po skončení školení mají stále přístup do systému, ze kterého můžou získávat potřebné informace kdykoli je budou potřebovat.

Standardní servis

Výjezd technika k zákazníkovi do 48 hodin od vyžádání servisu (v pracovních dnech).

Rychlý servis

Výjezd technika k zákazníkovi nejpozději následující pracovní den ode dne vyžádání servisu s vyřešením problému nebo návrhem náhradního řešení do 24 hodin od zahájení servisního zásahu.

Expressní servis

Výjezd technika k zákazníkovi nejpozději do 12 hodin.

VIP servis

Výjezd technika k zákazníkovi nejpozději do 1 hodiny.

V těžkých chvílích národa a lidstva jsme vděčni za každého, kdo je ochoten poskytnout pomocnou ruku. V takové chvíli se projeví géniové ukrytí mezi námi a jejich včasný zásah dokáže často celou situaci vyřešit.

Inspiraci ze zahraničí doporučujeme použít i při analýze trhu a od konkurence převzít to nejvhodnější pro vlastní podmínky. Návrhy na zlepšení přijímáme také od svých franšízantů a aktivně podporujeme jejich doporučení tak, aby služby byly ve výsledku co nejkvalitnější.

Někomu stačí být prostě „dobrý“. Ale mnozí z nás chtějí více. Něco uvnitř nás nutí být lepší než „jen dobrý“. Snažíme se odlišit, být skvělí, být ten pravý výrobce, zaměstnavatel nebo poskytovatel služby – zkrátka být výjimeční.

Agresivní nástup bezdrátového připojení k Internetu hlavně v posledním roce je toho důkazem. Paradoxem, který překvapil i samotné výrobce je, že více než 90% veškerých  aplikací bezdrátových sítí je v oblasti venkovních spojů. Tedy úplně jinde než se původně předpokládalo. Bezdrátové sítě to posunuje do pozice, ve které konkurují spíše přístupovým technologiím jako je ISDN, xDSL apod.

Reakce výrobců svědčí o tom, že si tento fakt velice dobře uvědomují. Objevují se výrobky přizpůsobené pro instalaci ve venkovním prostředí, přibyla podpora kvality služeb (QoS), VLAN… Na samotné architektuře bezdrátových sítí se však nic nemění. Následující obrázek (obr. č.1) ukazuje, jak taková síť může vypadat.

Architektura

Základem je přístupový bod (AP, Access Point). Jedná se vlastně o bezdrátový hub, prostřednictvím kterého probíhá veškerá komunikace vzduchem (WM, Wireless Medium). Jinými slovy bezdrátové stanice (station, STA) spolu nikdy  nekomunikují přímo, ale vždy prostřednictvím AP.  Výjimku tvoří pouze tzv. ad-hoc bezdrátové sítě, kde přístupový bod není nutný.

Přístupový bod pokrývá signálem základní oblast služeb (BSA, Basic Service Area), stručně řečeno vytváří buňku. Skupina stanic v jedné buňce, připojených k jednomu AP, vytváří základní soubor služeb (BSS, Basic Service Set).

Oblast pokrytí jedné buňky je samozřejmě geograficky limitována a pro pokrytí větší oblasti je potřeba více buněk. Tyto buňky jsou propojeny prostřednictvím distribučního systému (DS, Distribution System) a dohromady vytvářejí rozšířenou oblast služeb (ESA, Extended Service Area). Stanice v této oblasti pak tvoří rozšířený soubor služeb (ESS, Extended Service Set).

Buňky se mohou  překrývat částečně (např. BSA#3, BSA#4) a umožňují pak roaming, tzn. plynulý přechod mobilní stanice z jedné buňky do druhé bez ztráty spojení, nebo úplně (BSA#5, BSA#6, BSA#7).  Pak mohou jednotlivá AP (collocated AP) sdílet zátěž (load sharing).

V jedné oblasti mohou existovat i naprosto nezávislé sítě, aniž by o sobě teoreticky musely vědět.  Pro připojení (association) k buňce je nutné znát jedinečný identifikátor (tzv. ESSID), kterým se každá stanice musí „prokázat“ během připojování k AP.  Pokud více sítí v jedné lokalitě používá jiný identifikátor, pak tyto sítě fungují de facto jako fyzicky oddělené (ESA/ESS #1, ESA/ESS #2).

Mimo připojení (association) k AP patří k základním službám přepojení (re-association) z jednoho AP na druhé během roamingu a odpojení (dis-association) při přechodu z jedné buňky do druhé.

Bezpečnost

V souvislosti s ESSID je vhodné se zmínit o jedné z nejčastějších otázek potenciálních uživatelů bezdrátových sítí a to  ohledně bezpečnosti. Pro připojení ke klasické „drátové“ síti je nutné se mechanicky připojit. U bezdrátové sítě se signál volně šíří vzduchem a zdánlivě se tak může připojit každý. Není tomu tak.

Jak bylo uvedeno výše, během připojování se nová stanice „prokazuje“ pomocí řetězce znaků dlouhého až 32 znaků. Pokud se řetězec stanice neshoduje s řetězce AP, je mu odmítnut přístup. Tento řetězec znaků je přenášen vzduchem a teoreticky by mohl být odposlechnut. Technologie použitá pro rádiový přenos byla původně vyvinuta pro vojenské účely a její odposlech by byl velice složitá záležitost. Nicméně pro dosažení stejné bezpečnosti jako v klasických LAN (WEP, Wired Equivavalent Privacy) je volitelně použit algoritmus založený na algoritmu RC4. Každé stanici v síti je zadán bezpečnou cestou (např. přes lokální monitor) stejný řetězec znaků (shared secret). Stanice při přihlašování vyšle žádost o ověření u AP, přístupový bod pošle jako odpověď text, který stanice zašifruje pomocí zadaného řetězce. Takto zašifrovaný text je odeslán zpět přístupovému bodu, kde je pomocí stejného řetězce dešifrován. Pokud se odeslaný a přijatý řetězec shodují, je ověření úspěšné. V opačném případě je žádost odmítnuta. Jak bylo uvedeno výše, klíč pro šifrování se nikdy nepřenáší vzduchem, nelze ho tudíž odposlechnout.

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Etiam dictum egestas rutrum. Aenean a metus sit amet massa egestas vulputate sit amet a nisi. Sed nec enim erat. Sed laoreet imperdiet dui fermentum placerat. Donec purus mi, pellentesque et congue at, suscipit ac justo. Pellentesque et augue quis libero aliquam lacinia. Pellentesque a elit vitae nisl vulputate bibendum aliquet quis velit. Integer aliquet cursus erat, in pellentesque sapien tristique vitae. In tempus tincidunt leo id adipiscing. Sed eu sapien egestas arcu condimentum dapibus. Donec sit amet quam ut metus iaculis adipiscing eget quis eros.

Sed id dui dolor, eu consectetur dui. Etiam commodo convallis laoreet. Vestibulum ante ipsum primis in faucibus orci luctus et ultrices posuere cubilia Curae; Vivamus vel sem at sapien interdum pretium. Sed porttitor, odio in blandit ornare, arcu risus pulvinar ante, a gravida augue justo sagittis ante. Sed mattis consectetur metus quis rutrum. Phasellus ultrices nisi a orci dignissim nec rutrum turpis semper. Donec tempor libero ut nisl lacinia vel dignissim lacus tristique. Etiam accumsan velit in quam laoreet sollicitudin. Mauris euismod lacus ut magna placerat ac molestie augue consequat.

Pokud se firmě daří a rychle rostou výnosy, snižování nákladů je většinou opomíjeno. Jakmile však společnost přestane být úspěšná, ihned přistoupí k outsourcingu, propouští, konsoliduje, zeštíhluje, zakládá společná servisní střediska či racionalizuje procesy a snižování nákladů je rázem na prvním místě. Tak by se daly shrnout závěry studie Rethinking Cost Structures: Creating a sustainable cost advantage, kterou ve spolupráci s Ecomomic Intelligence Unit provedla KPMG International. Podle průzkumu téměř tři čtvrtiny společností uvedly, že pokud jsou v rámci podnikání úspěšné, snaží se snížit náklady pouze o 3 procenta. Ovšem pouze 8 procent z těchto společností tento stanovený cíl splní.

„Náklady jsou pro firmy důležitým tématem, ale když výnosy rychle rostou, řešení nákladů není prioritou,“ uvádí Eva Racková, partnerka společnosti KPMG Česká republika zodpovědná za oddělení Řízení rizik a poradenské služby.

Téměř všichni oslovení manažeři se shodli, že strategické a systematické sledování nákladů a vhodné změny v nákladové struktuře mohou společnostem zajistit dlouhodobou konkurenceschopnost. Polovina z těchto manažerů však i přesto optimalizaci nákladů neprovádí a jako důvod uvádí neprůhlednost nákladů. Aktivní řízení nákladů pak většinou přichází na řadu až jako reakce na ohrožení firemních výnosů.

„Výzkum však dokazuje, že musíte řídit nákladovou bázi i tehdy, když rostou výnosy. Jinak riskujete, že nějaký agilní konkurent s pružnější nákladovou strukturou obsadí část vašeho trhu,„ říká Eva Racková a dodává: “Podívejte se, jak nízkonákladové aerolinky hbitě sebraly velké objemy přepravy tradičním leteckým společnostem na krátkých destinacích.“

Při řízení nákladů je možné použít jednu ze tří základních forem. Jsou jimi záchranná akce, taktické snižování nákladů a dlouhodobé strategické řízení nákladů. V prvním případě nutí nedostatek času manažery použít drastické úsporné akce, které sice vedou k posílení peněžních toků, ale také k rychlému vyčerpání možností provedených opatření. Druhá možnost  sice společnosti k realizaci taktických opatření poskytuje více času než první a přináší tak dlouhodobější užitek, ale i přesto vede pouze k vyšší efektivnosti stávající nákladové struktury. Až třetí možnost, tedy strategická opatření, umožňuje nákladovou strukturu změnit a je úzce provázána s hlavními cíli firmy. Úkolem strategického řízení nákladů je zajišťovat dlouhodobou konkurenceschopnost společnosti. Strategický přístup k řízení nákladů vyžaduje plnou angažovanost nejvyšších manažerů společnosti. Nadřízení sice mohou řízením nákladů pověřit někoho z nižších struktur podniku, podpora a vedení však musí vycházet pouze z nejvyšších pozic organizace. Podle průzkumu nemají ve 40 procentech dotázaných firem hlavní odpovědnost za snižování nákladů ani generální ani finanční ředitel. Z toho tedy vyplývá, že strategické řízení nákladů se stane součástí firemní kultury pouze v případě, až se zaběhnutá praxe změní.

„Řízení samotného projektu týkajícího se snižování nákladů lze samozřejmě delegovat na nižší články řízení, ale podpora, motivace a vedení musejí vycházet z nejvyšších řídících struktur organizace,“ uvádí Eva Racková. „Snižování nákladů jistě není pro generální ani finanční ředitele úkolem operativního řízení. Ale aby se stalo součástí firemní kultury, musí se zaběhnutá praxe změnit,“ dodává Eva Racková.

Pokud se rozhodnete používat dlouhodobé strategické řízení nákladů i v období, kdy výnosy společnosti rychle rostou, není nutné se ihned vrhnout na rychlé zavádění opatření redukujících náklady. Na začátku stačí náklady pouze systematicky sledovat, zda jsou v souladu jak strategické projekty, tak i krátkodobá taktická opatření. Důraz totiž nesmí být kladen pouze na jednu stránku, aby nebyla opomenuta jiná účinnější možnost snížení nákladů. Cílem strategického řízení není provádět rychlá opatření ale trvale úspornou strategii, která společnosti umožní zamezit konkurentům převzít část jejího trhu.

„Otázka nestojí – buď růst výnosů, nebo snižování nákladů. Obojí je důležité. Jak jednou ztratíte náklady ze zřetele, můžete očekávat, že vás konkurenti předstihnou a bude to velmi bolestivé jak pro manažery, tak pro zaměstnance,“ varuje Eva Racková a dodává: „V těchto organizacích, kde jsou náklady řízeny operativním modelem, cítí každý zaměstnanec, že správná nákladová kultura zajišťuje příjemnější a jistější budoucnost pro všechny.“
Zdroj: KPMG

Poskytujeme kvalitní IT služby. Pečujeme o infrastrukturu firem (sítě, hardware), optimalizujeme telekomunikační služby (internet, VPN), zajišťujeme bezpečnost a vzdálený přístup. Zajišťujeme komplexní správu i jednotlivé zásahy a operace na vyžádání. Aktivně vyhledáváme nové možnosti, jak zlepšovat firemní prostředí a pomocí nejmodernějších technologií pomáháme firmám i jednotlivcům pracovat efektivněji.

Potřeby organizací se mění souběžně s rozšiřováním jejich činností či jejich růstem. I ve společnostech, ve kterých se věci víceméně nemění, se náročnost požadavků stále zvyšuje a objem informací prudce stoupá. Podle prognózy organizace IDC má objem celosvětových informací růst o více než 50 % ročně.

Zjistíte, že jsme vaší organizaci blíž v každém ohledu. Vysoká úroveň odborných znalostí našich přibližně 200 konzultantů nám umožňuje podporovat zákazníky při zajišťování efektivního provozu s využitím zkušených specialistů. Naši konzultanti mají průměrně 15 let zkušeností v IT a díky nepřetržitému procesu školení a certifikace, kterými se snažíme dostát potřebám trhu a našich zákazníků, jsme vždy o krok napřed před konkurencí. Naši konzultanti často přebírají role poradců a specialistů během analýzy, návrhu, vývoje i v rámci provozních fází projektů.

Prvky tvořící kompletní Outsourcing

• Správa hardwaru
  (stolní počítače, přenosné počítače, aktivní a pasivní prvky sítě, tiskárny a skenery)
• Správa systému
  (nastavení uživatelských práv a přístupů, zálohování dat, správa databáze, zabezpečení)
• Správa serverů
  (správa souborových serverů, poštovních serverů)
• Administrace a vzdálená správa
• Monitoring klíčových zařízeních
  
• Kompletní servis hardwaru a správa softwaru
  (díky dlouholeté zkušenosti s produkty DELL je oprava nejpozději následující den na místě)
• Zajištění spotřebního materiálu
• Telefonická a emailová podpora
• Komunikace se zaměstnanci a operativní řešení problémů

Výhody kompletního Outsourcingu

• Efektivnější využití finančních prostředků
• Přístup ke znalostní datábázi odborníků s různými specializacemi
• Přesun zodpovědnosti na externí firmu a jistota bezpečí
• Možnost vzdálené správy a okamžitá reakce na dané problémy

Náš unikátní vývojový nástroj, který propůjčuje informačnímu systému jeho elasticitu, tj. nadprůměrnou schopnost rychle se přizpůsobovat měnícím se požadavkům zákazníka.

Oproti běžným vývojovým nástrojům má řadu výhod. Porovnali jsme jeho chování při 15 typických vývojových činnostech:

Příklad 1

Změna analýzy, změna databázové struktury

Klasické nástroje

nutno generovat databázový script použitím externího (finančně nákladného) CASE nástroje

podmínkou je vyřazení systému z provozu

Náš nástroj

probíhá bez užití externích nástrojů za plného provozu systému

není nutné programovat SQL příkazy a kompilace nových exe souborů

Příklad 2

Jazykové mutace

Klasické nástroje

pro každý jazyk existuje zvláštní varianta spustitelného programu (různé exe nebo dll knihovny)

Náš nástroj

má nativní vlastnost díky použité technologii  MLT

překlady se provádí uživatelskými nástroji za provozu systému

vše je uloženo přímo v databázi systému

Příklad 3

Změny uživatelského rozhraní

Klasické nástroje

změny provádějí analytik a programátor

jsou nutné opakované kompilace exe nebo dll knihovny

Náš nástroj

 změny provádí analytik pomocí vizualizačního nástroje (bez nutnosti programování) a ukládá je za provozu do databáze systému

Příklad 4

Tvorba textové dokumentace

Klasické nástroje

je vytvářena odděleně v textovém editoru

Náš nástroj

generována (i vícejazyčně) z jednoho společného popisu uloženého v databázi systému

Příklad 5

Tvorba uživatelské dokumentace či referenční příručky

Klasické nástroje

je vytvářena odděleně v textovém editoru

Náš nástroj

generována (i vícejazyčně) z jednoho společného popisu uloženého v databázi systému

Příklad 6

Tvorba on-line nápověd

Klasické nástroje

jsou vytvářeny odděleně v textovém editoru, poté se převádějí do html či hlp

Náš nástroj

generována (i vícejazyčně) z jednoho společného popisu uloženého v databázi systému

Příklad 7

Tvorba metodické příručky

Klasické nástroje

pro každého zákazníka je vytvářena odděleně v textovém editoru

Náš nástroj

generována (i vícejazyčně) z jednoho společného popisu uloženého v databázi systému

Příklad 8

Průvodce procesem

Klasické nástroje

neexistuje

Náš nástroj

je spouštěn nad společnou definicí a popisem procesů

Příklad 9

Projektová dokumentace

Klasické nástroje

je vytvářena odděleně v textovém editoru

během implementace a při změnách v organizaci je nutné ji provádět vícekrát

Náš nástroj

je generována z databáze (z jednoho společného popisu procesů a konfigurace systému)

možnost stálé aktualizace a vícejazyčnosti

Příklad 10

Evidence změn v systému

Klasické nástroje

je nutný samostatný programový nástroj pro sledování změn a ke komunikaci s implementačními partnery

Náš nástroj

tato funkce je integrovanou součástí systému

Příklad 11

Modelování reality

Klasické nástroje

existují jen nepřesné relační modely (realitu lze modelovat jen v omezeném měřítku)

Náš nástroj

přesný datový síťový model který umožňuje modelovat reálný svět bez omezení

Příklad 12

Aplikace pro e-business

Klasické nástroje

je nutné programovat aplikace typu asp, cgi, java apod.

je nutné použít web server

Náš nástroj

přístup z internetu je díky našemu nástroji integrální součástí systému

není nutné programovat speciální aplikace

Příklad 13

Export a import dat

Klasické nástroje

programuje se a mění s každou změnou datové struktury

Náš nástroj

je integrální součástí systému

je uživatelsky konfigurovatelný

Příklad 14

Stavba aplikace z připravených stavebních prvků

Klasické nástroje

realizace je vždy poměrně komplikovaná

Náš nástroj

jde o integrální součást systému

systém lze vystavět z malých funkčních stavebních prvků, které jsou uloženy v databázi systému